Německá ekonomika se prý řítí do takové ekonomické krize, jakou tato země nezažila od skončení druhé světové války. A protože je tato země evropskou ekonomickou velmocí, která ovlivňuje kdeco, je na místě očekávat, že se tamní problémy neudrží jenom uvnitř německých hranic. A že zasáhnou i nás, kteří jsme v oblasti exportu významně propojeni právě s touto zemí.
Německá ekonomika byla logicky ovlivněna koronavirovou pandemií. A to pochopitelně negativně. A nejen že Německo zažilo stejně jako my mnohá omezení, ale stejně jako u nás i tam opět narůstá počet nakažených a je jen těžké odhadnout, co přinese pozvolna se blížící podzim.
Stejně tak se podepsala a i nadále podepisuje na německé ekonomice válka na Ukrajině. Tato válka poškozuje Západ, a tedy i Německo, a to hlavně v oblastech energetiky a dodávek obilí. Němcům se nedostává ruský plyn, a vzhledem k odstaveným atomovým elektrárnám je tam tedy značná energetická krize, jaká tam nebyla už skoro půlstoletí. A jestli dodávky ruského planu zcela ustanou, odnese si to průmysl i domácnosti nemající čím si zatopit. A při cenách energií, jež pak vyšplhají hodně vysoko, už se nebudou mnohá odvětví německé ekonomiky vyplácet a zdraží nad únosnou mez.
Vše výše zmíněné spolu se záchranou některých zadlužených eurounijních zemí před deseti lety pak představuje navíc i rekordní osmiprocentní inflaci, kvůli níž vzniká ve společnosti zjevné pnutí.
A kvůli nedostatku energií, materiálů a dalších záležitostí ubývá už nyní pracovních příležitostí a roste nezaměstnanost. Komplikuje se to v automobilovém průmyslu i stavebnictví, a dojde-li navíc ještě ruský plyn, bude skutečně zle. A ani zvýšení úrokových sazeb to nemusí zachránit.
A co to znamená pro nás? Možná totéž a možná dokonce i víc než pro zbytek západní a střední Evropy. Protože když si odmyslíme obchod s Německem, co nám ještě zbude? To teď raději ani nechci domýšlet.
