Peníze se vydělávají v podstatě stále stejným způsobem. I když i na trhu práce dochází k někdy i významným změnám. Ale co se týká zlodějů, ti se mění skutečně výrazně. Těmi, kdo dnes ještě zkoušejí prošacovat nepozorným lidem kapsy, se to tu sice stále ještě hemží, ale jsou to vlastně jenom hodně riskující žabaři. Ti, kdo si chtějí nakrást pohodlně, hodně a daleko bezpečněji, už na to jdou docela jinak. Namísto osobního kontaktu s okrádanými využívají internet a peníze nekradou z peněženek, ale z elektronických zařízení.
A jak kradou ti ‚pokrokoví‘ z řad zlodějů? Třeba s pomocí počítačových virů. Protože takové škodlivé programy dokážou i to, co by se obyčejnému člověku z masa a kostí nikdy nepodařilo.
Vezměte si třeba takový škodlivý kód Spy.Banker.BUL, napadající chytré telefony s operačním systémem Android. Ten se i u nás objevil v masovém měřítku už na podzim loňského roku a nyní se tu začal šířit nanovo. Tento bankovní trojský kůň se stal jednou z nejzávažnějších hrozeb pro platformu Android a lidé k němu nejčastěji přijdou tak, že si stáhnou jako falešnou aplikaci do chytrého telefonu, kam se pak tento trojský kůň pokusí stáhnout bankovní malware Anatsa. A ten pak umí napadnout bankovní aplikace v chytrých telefonech a vykrádat účty jejich majitelů.
Vzhledem k tomu, kolik lidí podceňuje zabezpečení svých chytrých telefonů, je právě zmíněný trojský kůň významným rizikem. Bude určitě i nadále přispívat ke špehování a krádežím informací, jež představují možnost nezákonného obohacení se.
Ovšem není to jediné riziko pro naše finance, které nám na internetu hrozí. Jsou tu i různé investiční podvody maskované jako nabídky rychlých výdělků, při nichž jsou zneužívány i známé osobnosti, a tyto podvody jsou stále propracovanější. Takže se leckdy někdo nachytá. A vzhledem k tomu, že u nás bylo loni policejně zaregistrovaných 19.592 internetových trestných činů a tyto tvořily jedenáct procent registrované kriminality u nás, je určitě záhodno mít se na pozoru. Protože jde o peníze. A o ty přece nechce nikdo přijít.
