Když nám před lety přišly Kalouskovy falešné složenky s výzvou, ať uhradíme svůj díl státního dluhu, byl rázem oheň na střeše. Protože si lidé jednak náhle uvědomili, že ten cizí, tedy státní, dluh je i jejich dluhem, a také že takové velké peníze nemají, a tudíž ty složenky zaplatit nezvládnou. A po návalu paniky se mnohým ulevilo až tehdy, když vešlo všeobecně ve známost, že šlo jen o volební propagační materiály, a nikoliv o skutečné složenky. Takže i kdyby to někdo zkusil na poště zaplatit, neuspěl by.
A co se stalo později? No, co by? Lidem zase otrnulo. A ony složenky už si dnes pamatuje jen relativně málo lidí. A přestali jsme být natolik vyděšení jako tehdy, ačkoliv bychom vyděšení asi být měli. Protože to, co mnohé z nás tak strašně vylekalo za oněch časů, byla jen řádově polovina toho, kolik dluží náš stát dnes. A byť dnes máme státní dluh více než dvojnásobný a na každého z nás připadá v průměru skoro 286.000 korun, nebojíme se. Zase jsme my lidé v klidu. Protože tehdy jsme ty falešné složenky také platit nemuseli. A dnes nám nikdo nedistribuuje ani takové varovné propagační materiály. Takže se stal dluh státu, který právě činí 3,111 bilionu korun, v našich myslích opět dluhem imaginární instituce zvané stát, a nikoliv dluhem naším. Což je ale pochopitelně mýlka.
Za poslední rok zvýšili naši vládci český státní dluh o dalších 216,1 miliardy korun, jak potvrzuje i samo ministerstvo financí. A i když se o taková velká čísla podělíme my Češi rovným dílem, nevyjdou hezké částky, které bychom dokázali lehce splatit. Ani s tím, co do nás nastrkala předchozí vláda, ani nyní, v době úspor. Které vlastně nejsou ani úsporami, protože nás sice o peníze připravují, ale dluhy nejen že nemizí, ale i nadále rostou.
Ministerstvo financí opět neúspěšně vytloukalo a vytlouká klín klínem. Opět vydávalo státní dluhopisy, aby pokrylo dřívější dluhy. A k financování deficitu loňského rozpočtu a refinancování splatných obligací bylo takových dluhopisů vydáno v ceně 288,5 miliardy korun. A jen za loňský rok byly zaplaceny za půjčky, které si stát nabral, úroky ve výši 68,3 miliardy korun, což je o 18,8 miliardy víc než o rok dříve.
Kdyby si tedy naše vlády nepůjčovaly, nemuseli jsme loni platit skoro sedmdesát miliard navíc. Čímž každý z nás přišel jenom na úročení státního dluhu o sedm tisíc korun. A neschází vám ty peníze?
