Když nás naše vlády začaly zadlužovat v podobě deficitu státního rozpočtu, rozumným lidem se to pochopitelně nezamlouvalo. Zejména když se začaly každoroční deficity pohybovat v řádu desítek miliard, což už byla nepříjemně vysoká čísla. Tehdy to bylo něco, co kdekomu dělalo docela těžkou hlavu, a to navzdory tvrzením mnoha politiků, že jde o docela malé dluhy, které lehce uneseme.
A pak přišli ti předposlední mocní a začalo se dít něco, co jsme tu předtím nezažili. Každoroční deficity státního rozpočtu se mnohonásobně zvýšily a dluh státního rozpočtu se stal skutečně děsivým. Už pro každého, kdo si uměl spočítat, jak velká část tohoto dluhu dopadá v průměru na něj a jeho rodinu, a kdo věděl, že toto skutečně budeme splácet jedině my, občané této země. A i když i tito populisté hlásali, že je státní dluh pořád ještě lehce zvladatelný a ani cizí země a mezinárodní instituce nám ho nebudou vyčítat jako přemrštěný, bylo skutečností, že by se našlo dost odpůrců takové rozhazovačné vlády. Kdyby si ale tato zlomkem dlužených peněz nezajistila přízeň těch, kdo jí byli obdarováni.
Šokující zadlužování měla zastavit až dnešní vláda. Aspoň tak to její strany prezentovaly. A doufající lid je především ze strachu o ekonomickou budoucnost této země zvolil. A čeho jsme se dočkali?
Letos má mít náš stát příjmy ve výši 1,94 bilionu korun a výdaje 2,19 bilionu korun. To znamená, že vláda, která nám měla sáhnout na peníze a dávat do pořádku rozpočet, nám na peníze vesměs sáhla, ale rozpočet země nadále do pořádku nedává. I tato vláda nás zadlužuje. Letos se počítá se schodkem 252 miliard korun a loni nás také zadlužila, a to 288,5 miliardami korun. Takže jenom loni, za ‚spořivé‘ vlády, jsme měli čtvrtý nejhorší deficit za celou dobu existence České republiky.
A co si mají počít lidé, kteří chtějí, aby nám vládli ekonomicky zodpovědní politici? Ti aby se šli pověsit. Protože už neznám na politické scéně žádnou sílu, která by ještě možná o rozumnou státní ekonomiku usilovala.
