Tím, co se nám na poslední době nelíbilo určitě nejvíce, byly nezvykle rychle rostoucí ceny. Kamkoliv se člověk podíval, všude nacházel na cenovkách větší čísla, než na jaká byl z předchozí doby zvyklý, a často se tato čísla zvyšovala přímo před našima očima, na rozdíl od našich příjmů, ze kterých jsme měli a máme své výdaje platit. Takže to byla neveselá doba, protože se platit muselo. A tudíž se musely obětovat i velké peníze, které jsme si vydělali, případně jsme si museli dokonce půjčovat i na totální nezbytnosti.
Ale dnes už média začínají přinášet pozitivnější zprávy. A vypadá to, že bude konečně o něco líp. Nebo aspoň o něco míň špatně. Nebo aspoň nebude pořád o tolik hůř a hůř. Protože prý začaly v únoru klesat ceny potravin. A potraviny jsou pro nás lidi přece nejdůležitějšími věcmi a nepostradatelnými výdaji, které zatěžují každého z nás. Vždyť nikdo nemůže nejíst. Kdo by nejedl, zemřel by hlady.
Většina potravin prý v únoru zlevnila, a to v meziměsíčním i meziročním srovnání. Přičemž zlevnily hlavně ve srovnání s loňským únorem. Levnějšími se staly podle pravidelného měsíčního průzkumu ČSÚ máslo, vejce, vepřová pečeně, eidam, pšeničná hladká mouka či cukr krystal. A jestli byl u něčeho trend přesně opačný, byly to lahvové pivo, jablka a brambory, u nichž došlo ke zdražení.
Dá se tedy říci, že se u nás začíná blýskat na lepší časy. V obchodech sice ještě pořád je a nejspíš i zůstane draho, ale není to aspoň takový horor, jaký to ještě donedávna byl. A my lidé nemusíme tolik trnout, zda a jak to zvládneme. Protože nám kromě jiného prospělo i snížení DPH u potravin na dvanáct procent. Přičemž jsme ale doplatili na přesun většiny nápojů do vyšší, jednadvacetiprocentní DPH.
A když ke klesajícím cenám potravin přidáme ještě zlevnění záležitostí týkajících se bydlení, vypadá to dobře. Pokud si to zase něčím nepokazíme.
