Je docela pochopitelné, že nám lidem záleží na tom, kolik máme k dispozici finančních prostředků. A tak nás zajímá logicky to, kolik si vyděláváme. Ovšem bez ohledu na to, zda jsme se svými příjmy spokojení nebo ne, u toho často nezůstane. Nestačí nám, že víme, kolik bereme my sami. Také chceme vědět, jak jsou na tom ti druzí. Abychom věděli třeba to, zda nás náhodou někdo nebere na hůl, případně zda by nebylo lepší zkusit štěstí i někde jinde, než jen tam, kde zrovna působíme.
Když pak zjistíme, že jsme na tom lépe než ti druzí, cítíme se tu více a tu méně příjemně. To podle toho, jaký máme náskok. A když zjistíme, že jsou na tom líp ti druzí, někdy roníme slzy, někdy skřípeme zuby nebo nějak jinak vyjadřujeme svoji nevoli. Pokud tedy nejsme smíření s osudem a nezastáváme názor, že má být přáno i těm ostatním.
A tak nám byla nabídnuta třeba dala týkající se minimální mzdy u nás a v některých dalších státech, konkrétně na Slovensku, v Polsku, Německu a v Maďarsku. Abychom mohli porovnat, jak na tom jsme ve srovnání s nimi.
A jak pro nás toto srovnání dopadlo?
U nás pracuje v současné době za minimální mzdu ve výši 18.900 korun asi 120.000 lidí. Takovým lidem a odborům se zdá uvedená minimální mzda příliš nízká, ale realita je prostě taková, jaká je.
V Polsku jsou na tom ve srovnání s námi lépe. Tam se vydělává minimálně v přepočtu 24.860 korun a od července má dojít k dalšímu nárůstu na asi 25.200 korun.
Na Slovensku se mají ve srovnání s námi naopak nepatrně hůř, tam činí minimální mzda v přepočtu jen 18.870 korun, Němci pracují minimálně za v přepočtu 312 korun na hodinu, v Maďarsku je minimální měsíční mzda asi 17.075 korun.
A v Rakousku? I když je jasné, že tam si nežijí nejhůř, můžeme si potutelně říci, že se tam asi nejhůř mají. Protože u nich žádnou minimální mzdu zavedenou nemají. A myslím, že je na tom Rakousko vlastně nejlépe. Protože nikdo nikoho k práci nenutí, a proč tedy vymýšlet minimální mzdu, když se musí platit tolik, aby to zaměstnancům a zaměstnavatelům vyhovovalo?
