My lidé si můžeme i dnes stejně jako za starých časů spořit peníze na vkladních knížkách nebo běžných účtech. Tam prostě peníze podle podmínek vztahujících se k danému finančnímu produktu investujeme, tedy vložíme, a pak s nimi můžeme podle zmíněných podmínek i nakládat. Máme tady nespornou výhodu v tom, že jsou podobné vklady pojištěné ze zákona do docela velké výše, takže je dostaneme zpět, i kdyby nám třeba taková banka nebo podobná instituce zkrachovala, jenže současně je tu i nevýhoda v tom, že nám u něčeho takového nikdo nenabízí úroky, které by nám zajistily zbohatnutí. Někdy je tu úročení nedosahující ani zdaleka výše inflace, a někdy se tu dokonce nenabízejí žádné úroky, ale naopak přicházíme o poplatky za vedení účtů a další služby.
Takže člověka docela často napadne, že to není to pravé. Že by se měl poohlédnout po něčem jiném. Ale ziskové může být vlastně jenom investování. Které ale také může být prodělečné. A tak mnoho lidí tápe a neví, kam své peníze vložit, aby se dosáhlo žádoucího efektu.
A kam mohou takoví začátečníci investovat?
Pokud si mohou dovolit jenom malé vklady, lze zvolit podílové fondy. Ty mají výhodu v tom, že nabízejí třeba i jenom stokorunové investice, které si může dovolit každý, nominální hodnota jednoho podílového listu je jedna koruna a dá se sem investovat i v naší měně, bez nutnosti ji měnit třeba na dolary nebo eura.
Lze vsadit i na ETF, kde už se ale může minimální částka pohybovat o poznání výše a je tu tedy nižší dostupnost pro ty, kdo si nemohou velké investice dovolit. Ovšem někdy tu lze využít možnost koupit si od brokera i jen část.
A samozřejmě existují i akcie, které si mohou koupit i začátečníci s nízkými finančními možnostmi. Některé akcie jsou třeba i levnější než deset amerických dolarů, někdy si lze akcie kupovat i po frakcích, a to si může dovolit kdekdo.