Je to už přes patnáct let, kdy svět zasáhla finanční krize. Za kterou tehdy stály, jak si možná ještě vzpomenete, především americké banky. Ty, které rozpůjčovaly rizikově příliš peněz formou hypoték, a když pak počalo váznout splácení, mnohé z nich se položily. Na což se pak nabalily další problémy a svět zachvátila několik let trvající recese.
Člověk by si řekl, že se finanční svět z onoho tehdejšího vývoje poučil. Že už nikdo nestojí o to, aby se podobá situace zbytečně opakovala. Jenže jak se ukazuje, ve Spojených státech amerických se z toho nepoučili. A dál balancují nad pomyslnou propastí. Jenom v posledním roce tam zkrachovaly Silicon Valley Bank, Signature Bank a First Republic Bank, které doplatily na to, že nezvládly dlouhodobě vyšší úrokové sazby, a to ovlivnilo jak americké, tak posléze i evropské akcie.
A to nebyly jediné tamní banky mající problémy. Mají tam hned 282 bank, které se v současnosti potýkají s potížemi, a to kvůli komerčním nemovitostem a nerealizovaným ztrátám po vzestupu úrokových sazeb. A současné problémy tu pramení z kombinace nerealizovaných ztrát z nízko úročených dluhopisů ve výši stovek miliard dolarů a nerentabilních komerčních nemovitostí.
Letos prostě budou v USA splatné úvěry na komerční nemovitosti v hodnotě skoro bilion dolarů, ale už nyní se předpokládá, že asi deset procent dlužníků nezvládne splatit to, co se splatit má. A to tam dolehne hlavně na menší banky s aktivy do deseti miliard dolarů, a také na některé regionální banky s deseti- až stomiliardovými aktivy.
Podle americké ministryně financí by se měly tyto problémy zvládnout. Ale může to být hodně těžké, protože je v USA skoro jedna pětina kancelářských a podobných budov nevyužívaná, a tak hrozí, že tyto povedou k další krizi, jež se bude od té zmíněné v roce 2008 lišit jenom v tom, že její příčinou nebudou hypotéky, ale úvěry.
Prostě je velmi pravděpodobné, že budou krachovat i další americké banky. A podobné problémy mohou mít i banky japonské a německé. A kdo ví, kam až nás to tentokrát dovede.
