Jako už tolikrát v minulosti se i naše současná vláda vrhla mimo jiné i na záležitosti týkající se příjmů pracujících lidí. A reformuje to, co už bylo v minulosti nevím kolikrát reformováno. Samozřejmě se zdůvodněním, že se má lidem lépe žít. A bez ohledu na to, co si o tom v konečném důsledku lidé pomyslí.
Na zasedání vlády 20. března došlo ke schválení novely zákoníku práce, která se týká i odměňování lidí za jejich práci. A dojde tak ke změnám souvisejícím s minimální a zaručenou mzdou. Minimální mzda má skokově vzrůst, zatímco ta zaručená se zruší.
V této novele zákoníku práce připravené Ministerstvem práce a sociálních věcí se zavádí nový mechanismus zvyšování minimální mzdy a tato také stanovuje jasná a předvídatelná pravidla odměňování zaměstnanců. A co to znamená v praxi?
Třeba to, že bude výše zmíněné ministerstvo vypracovávat analýzy přiměřené úrovně minimální mzdy a na základě této navrhne vládě cílenou relaci, tedy její podíl v poměru k hrubé mzdě. A vláda pak bude na základě tohoto stanovovat svým nařízením koeficienty pokaždé na dva následující roky. A to tak, aby se zajistila přiměřená úroveň minimální mzdy.
Ovšem definitivně rozhodnuto pořád ještě není. Nejprve je totiž ještě potřeba v zákoníku práce definovat podmínky takových koeficientů, což má záviset třeba na kupní síle těch, kdo budou minimální mzdy pobírat, v poměru k životním nákladům, obecné úrovni mezd, jejich rozdělení a podobně. A poté to bude muset být konzultováno i s tripartitou.
Takže vláda učinila další hodně komplikované rozhodnutí, na základě kterého bude spolurozhodovat o tom, jak budeme v nejhorším případě vydělávat a žít. Letos máme při plném úvazku minimální mzdu 18.900 korun měsíčně a minimální hrubou hodinovou mzdu 112,50 korun. A dál se tato prostě bude měnit výše uvedeným a doposud ne zcela jasným způsobem. Pokud to samozřejmě příští vláda zase nějak nezmění.
