S Němci jsme to u nás nejednou neměli zrovna snadné. Kolik jsme toho kvůli nim jenom zakusili! To nejhorší ale naštěstí už hodně dávno, v první polovině minulého století. Od té doby jsme prošli různými peripetiemi, kdy jsme se neměli nebo nesměli mít rádi, případně se rádi mít museli. A nakonec jsme se dostali do současné doby, kdy jsou naše vztahy s Německem docela dobré, důležité a svým způsobem nepostradatelné. Protože kdo ví, co bychom si dnes počali bez Německa. Nebo přesněji řečeno bez jeho ekonomického potenciálu.
Ovšem ani Německo není pozemský ráj, ani tam se nedaří vždycky tak, jak by si to mohli lidé přát. I tam se někdy prosperuje a někdy také ne. A doba, která nadchází, prý nebude rozhodně dobou závratné prosperity. Spíše tomu bude naopak.
Německé hospodářství prý v dnešní době chřadne. Tamní ekonomika prý sice poroste, ale daleko pomaleji, než se očekávalo, a tento růst dosáhne podle pětice předních německých hospodářských institutů pouze jedné jediné promile. Tedy desetiny procenta. A to je daleko horší prognóza, než jaká byla ta předchozí.
Německo prý má růstové i strukturální problémy. Má příliš vysoké úrokové sazby, které komplikují firmám půjčky na další rozvoj, negativně ho ovlivňuje slabá globální poptávka i politická nejistota. A problémy s jeho exportem, jež mají negativní vliv na průmysl, se pak dotknou jak Německa samotného, tak třeba i České republiky jakožto jeho subdodavatele. Německo je přece naším největším obchodním partnerem, a tak se dříve či později projeví jeho problémy i na nás. Vyvážíme tam zhruba třetinu našich výrobků a jakákoliv změna k horšímu tedy bude mít nesporný dopad i na naši zemi. Když se sníží německá poptávka, běda našemu průmyslu.
Teď tedy záleží hlavně na vnitrostátní spotřebě, kterou budou Němci mít, a na jejich poptávce po českých výrobcích. Což by mohlo stáhnout dolů i nás.
