Když se lidé dostanou do finančních nesnází, sázejí nejednou na půjčky. Oslovují nejrůznější finanční instituce, půjčují si od nich postrádané částky a díky tomu nejednou normálně žijí, což by se jim jinak nedařilo dosahovat.
Ovšem všichni víme, že se v půjčkách mohou ukrývat kromě pozitiv i problémy. A to z toho logického důvodu, že se půjčené peníze musí vracet, a to i s úroky. S tím se musí nevyhnutelně počítat. Ale i když s tím člověk počítá, nejednou se prostě ukáže, že dlužník přecenil své síly a nedokáže dostát závazkům, které z nabraných půjček plynou. A i když to není nezvládnutelné, může se to přece jenom nepříjemně podepisovat na životní úrovni toho, kdo splácí.
Nejeden z lidí má na krku více půjček, a to obnáší, že platí tu i onde, někde více a někde méně, v konečném součtu však až příliš. Ale co takovému člověku zbývá jiného, že? Když už si jednou půjčil…
Splátky tradičně nejsou nikomu odpuštěny. A proto se z nich člověk (jedině snad s částečnou výjimkou v podobě neblaze proslulého osobního bankrotu) nevyvleče. Ale přesto existuje i určitý způsob, jak si v tomto ohledu aspoň trochu zpříjemnit život. A tím je sloučení půjček.
Když má člověk více dluhů, více splácených půjček, může s tím mít starosti, a to nejen s tím, že je to zbytečně drahé, ale i s tím, že se v tom může jenom těžko orientovat, a tudíž ve splácení chybovat, což mívá neblahé následky. A v takovém případě tedy může pomoci, když se to zaonačí tak, aby z více půjček vznikla jenom jediná. Díky tomu totiž odpadnou některé poplatky, jichž je pochopitelně u více půjček více, a dá se docílit třeba i toho, že se člověk zbaví drahých půjček výměnou za nějakou příznivěji úročenou nebo nějak jinak výhodnou.
Spolehlivě splácející dlužníci tak mohou všechny své stávající závazky nebo jejich část převést do jiného finančního ústavu, kde se jim vyplacením stávajících dluhů jedinou půjčkou novou daří dosáhnout příznivějších podmínek. A kdo by to nevyužil, že?
