Když
člověk soukromě podniká, může se dostat do problémů raz dva. Může udělat klidně
i jenom banální chybu nebo může umožnit, aby někdo udělal chybu v jeho
neprospěch, a je, jak se říká hezky česky, ‚namydlenej‘. Nebo se může ocitnout
v nesnázích, což je libozvučněji řečeno totéž.
A co
dělá podnikatel, když už nemá dost možná ani korunu, respektive když vězí třeba
až po uši v dluzích?
Rozhodně
by neměl na rozdíl od nejednoho spotřebitele někam zalézt a snažit se těžké
časy nějak úsporně přečkat. Protože jen málokterá firma, která sklouzne do
červených čísel, má tak zanedbatelné potíže a takové štěstí, že se z toho
dokáže vylízat i bez majitelova přičinění. Ve většině případů jsou podobné
potíže naopak natolik značné, že se má dotyčný majitel hodně co ohánět, aby
svůj podnik udržel nad vodou. A nejednou nezbývá, než si vzít půjčku. Protože
jenom tak lze získat poměrně rychle dost peněz, jež by se mohly do krachující
firmy investovat a dovést ji znovu k prosperitě.
Ovšem
ani půjčky nejsou vždy řešením. Potíže u nich mohou vznikat třeba kvůli tomu,
že
- jsou natolik drahé, že se dotyčnému podnikateli nevyplatí si
je brát, - jsou nedosažitelné, protože poskytovatel žádá od žadatele
takové záruky, jimž tento nedokáže vyhovět.
A tak
je třeba před poutí za půjčkou vše náležitě zvážit. Aby člověk měl jistotu, že
nebude žádostmi jen ztrácet drahocenný čas, a aby věděl, že ho u té které
finanční injekce nevezmou na hůl.
A
proto je volbou mnohých zájemců o půjčku 100% hypotéka. I když totiž třeba zase až tak
docela stoprocentní není, musí se totiž pro její získání alespoň dát nemovitost
do zástavy a prokázat schopnost splácet, je tím nejlepším, co mohou získat
podnikatelé v nesnázích. Ti, kdo mají bídné daňové přiznání, kdo jsou na
tom nevalně s příjmy, kdo mají záznamy v registrech dlužníků, dluhy,
exekuce a podobně.
Protože
pro ně je taková hypotéka jako dělaná. Jak se můžete klidně i hned osobně
přesvědčit.
